Autoaugmentace a otazníky, které se nad ní vznášejí

Ačkoli se některým ženám může zdát, že je tato metoda dokonalá, vznáší se nad ní stále mnoho otazníků – tím spíš, že se jedná o metodu novou a nedostatečně ověřenou. Proto také někteří odborníci autoaugmentaci nedoporučují a vyhýbají se jí. A jaké argumenty proti tomuto zákroku uvádějí? V následujícím textu probereme čtyři nejčastější z nich.

1) Autoaugmentace se používá příliš krátce

V první řadě jde o samotný fakt, že autoaugmentace je stále relativně mladá metoda (k nám pronikla před pěti lety). Na rozdíl od prsních implantátů, které jsou desítkami let ověřené, nelze s jistotou říci, jak se prsa zvětšená metodou autoaugmentace změní za 10, 15 nebo 20 let, nebo třeba při změně tělesné hmotnosti. To je asi ten hlavní důvod, proč se k metodě autoaugmentace staví mnozí plastičtí chirurgové zdrženlivě.

2) Autoaugmentace umožňuje zvětšení ňader jen o číslo

V očích pacientek zase může být nevýhodou fakt, že ňadra lze zvětšit nejvýše o jedno číslo. Pro mnohé ženy (či jejich protějšky) to je zkrátka málo. Navíc co je pro někoho výhoda, může být pro jiného nevýhodou. Zastánci metody autoaugmentace považují za výhodu to, že zvětšená prsa připomínají prsa reálná. To však může být pro vyznavače typických silikonových křivek zcela zjevným mínusem. Nehledě na to, že obdobného „přirozeného“ efektu lze dosáhnout v mnoha případech i při užití implantátů.

3) Prsa zvětšená kmenovými buňkami mohou zkomplikovat mamologické vyšetření

Dalším důvodem, proč autoaugmentace není mezi odborníky všeobecně přijímanou metodou, souvisí s velmi citlivou problematikou rakoviny prsu. Jedním z vedlejších efektů autoaugmentace totiž může být zkreslení výsledků mamologického vyšetření. Ložiska kmenových buněk, které se k autoaugmentaci používají, bývají mamografem často vyhodnocovány jako nádory. U žen, které podstoupily autoaugmentaci, pak tedy zkrátka nelze dost dobře zjistit, zda to a to mamologické vyšetření detekuje nádor, nebo jen kmenové buňky.

4) Za autoaugmentaci si připlatíte

V neposlední řadě je tu pak finanční stránka celého zákroku. Zatímco v případě silikonových implantátů se pohybujeme v řádu desetitisíců, zvětšení prsou pomocí autoaugmentace vyjde v průměru tak na čtvrt milionu – i když existují firmy, které tento zákrok poskytují „jen“ za 100 000 Kč. V porovnání s klasickou silikonovou augmentací je to evidentně poněkud drahé.

Při rozhodování se neukvapujte!

Co tedy poradit na závěr? Je autoaugmentace rovnocennou alternativou silikonových implantátů a má cenu ji brát v potaz? Za určitých podmínek samozřejmě ano. Pokud toužíte jen po drobném zvětšení prsou a otázka financí pro vás není zásadní, pak má zvětšení prsou vlastním tukem bezpochyby své výhody. Pokud požadujete ověřenou, cenově dostupnou a také co do výsledku „viditelnější“ metodu, pak lze doporučit spíše klasické zvětšení prsou pomocí implantátů. Ale ať už nakonec zvolíte augmentaci, nebo autougmentaci, rozhodnutí byste neměli uspěchat. Vždyť výsledek vás pak bude provázet pravděpodobně po celý zbytek života.