Vážený pane doktore, jaká byla vaše cesta k oboru plastické chirurgie?
Určitě to nebyla moje představa, když jsem šel studovat medicínu. Cílem byl obvodní lékař. Během studií jsem přičichl k chirurgii a bylo rozhodnuto – chirurgický obor. Konkrétní směr určovalo volné místo v oboru a možnost dalšího vzdělání. Takže nejdříve gynekologie, potom chirurgie. V okamžiku, kdy jsem viděl, že další vzdělání je možné jen v nástavbové specializaci, objevilo se místo na plastické chirurgii. Chvíli jsem sháněl podrobnější informace, co všechno práce v oboru obnáší, a opět bylo rozhodnuto. Jedno anglické přísloví říká, že chirurg má mít dobré ruce, hlavu a srdce. Plastik k tomu potřebuje ještě trochu uměleckého cítění, představivost, cit pro nevyřčené, a spoustu dalších drobností, které ho teprve z chirurgie posunou do „plastiky“. Ale to je na dlouhé povídání. V tomto oboru totiž někdy není nejdůležitější operování.
