Upravit stránku

Obavy z plastických a jiných operací pramení v řadě případů z nutnosti podstoupit je pod působením anestetik. Jejich použití je však v dnešní medicíně natolik běžné, že není třeba mít strach. Ovšem za předpokladu, jsou-li anestetika podávána pouze zkušenými operatéry a anesteziology. A na druhou stranu je pro úspěšnost operace nesmírně důležitá také spolupráce pacienta. Musí sdělit lékaři pravdivé a úplné informace o svém zdravotním stavu. Za těchto podmínek pak není nutné mít z anestezie strach.

Jak vlastně působí anestetikum

Mýlit by se mohli ti, kteří si myslí, že při anestezii pacient jen hluboce spí. To bohužel není možné. Z běžného spánku se totiž lidé lehce probudí. Možná nezareagují na menší podněty, ale chirurgický zákrok by je už bezpochyby vzbudil. Proto je anestezie ve skutečnosti stav hlubokého bezvědomí, řízeného lékařem. Pacient při něm nereaguje ani na velmi silné podněty a zároveň necítí žádnou bolest. To je také cílem anestezie.

Předtím, než je však anestezie podána, pacient se musí podrobit důkladnému vyšetření. Teprve je-li si lékař jist, že Vás anestezie neohrozí, může se pro ni rozhodnout. Váš zdravotní stav a také typ zákroku rozhoduje o tom, jaký druh anestezie bude zvolen.

Celková a lokální anestezie

Druhy anestezie

  • Analgosedace – Jedná se o stav navozený podáním léků, při kterém je pacient při vědomí, sám dýchá a je schopný komunikace. Jeho smysly jsou ale utlumené, je zklidněný a bolest vnímá jen omezeně.
  • Místní neboli lokální anestezie – Působí na místní, periferní nervy, nikoliv na centrální nervovou soustavu. S její pomocí dojde ke ztrátě vnímání bolesti v určité oblasti, přičemž kontrola pohybů mimo tuto zónu zůstává zachována.
  • Celková anestezie neboli narkóza – Tento typ anestezie se volí při náročnějších operacích. Nejprve jsou pacientovi podána anestetika žilně. Léky způsobí ztrátu vědomí a zároveň vedou k vyřazení dýchání. V řízeném bezvědomí se pacient napojí na dýchací přístroj, který zajišťuje dýchání a současně se dodávají celková anestetika a kyslík ve formě plynů.
  • Kombinovaná anestezie – Jak už název napovídá, kombinuje celkovou a lokální anestezii. Je vhodná při rozsáhlých zákrocích, například v cévní chirurgii.
  • Centrální svodná anestezie - spinální (subarachnoideální) – Dávkuje se pomocí katetru zavedeného do páteřního kanálu. Dochází při ní ke ztrátě citlivosti a hybnosti v dolní polovině břicha a obou dolních končetinách. Pacient je však při vědomí a při operaci vnímá své okolí.
  • Centrální svodná anestezie - epidurální – Funguje podobně jako spinální anestezie s tím rozdílem, že ji lze podat v kterékoliv oblasti páteře a tím také ovlivnit výslednou oblast znecitlivění.
  • Periferní svodné anestezie – Tento typ anestezie zde zmíníme jen okrajově. Blokují se s ní periferní nervová pletení při operačních výkonech na horních a dolních končetinách.

Jak se připravit na operaci v celkové anestezii

Před každým zákrokem Vás ošetřující lékař instruuje, jaké předoperační zásady je třeba dodržovat. Pokud to situace dovoluje, den před operací můžete normálně jíst i pít. Pitný režim je zvláště důležitý. V den zákroku však už pacient lační a tekutiny může přijímat nejpozději do dvou hodin před operací. A to jen neperlivou vodu nebo čaj. V každém případě byste měli vynechat alkohol a také kouření!

V případě, že pacient neuposlechne rad lékaře a před operací například jí, pak se při podání anestetik může dostavit nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, přetrvávající spavost atd. To jsou také drobné komplikace, které mohou postihnout citlivé pacienty.

Komplikace po anestezii

Naším cílem je předkládat Vám seriózně všechny důležité informace. Nevynecháme proto ani fakta o možných komplikacích po anestezii. Přeci jenom znamená anestezie (zvláště ta celková) zásah do lidského organismu. Naštěstí riziko vážných komplikací je jen velmi malé. Pokud je pacient zdráv, neměl by hrozit žádný problém. Pokud ho však trápí některé nemoci (choroby srdce, plic, jater nebo ledvin), nebo není v dobré momentální kondici (například ho trápí nachlazení), pak se jedná o zvýšené riziko. A v takových krajních případech by mohlo dojít například k radikálnímu snížení krevního tlaku a ohrožení zásobování mozku kyslíkem. Při takovém riziku by ovšem lékař podání anestetik odložil, nebo i zcela vyloučil.

Mnohem větší komplikací, které se operatéři obávají, jsou proto spíše nečekané alergické reakce. Je-li ovšem lékař informován o všem podstatném, co by mohlo ohrozit průběh operace, pak se podle toho může zařídit a doporučí pro Vás ten nejvhodnější postup. Tišící léky a infuze se navíc podávají ještě před operací, a tehdy je možné preventivně vyloučit Vaši alergickou reakci.

Myslím, že jsem zkušený a zručný lékař. Ale nebudu Vám tvrdit, že nejlepší. Naše chrudimské pracoviště má slušné vybavení, i když nejde o to nejšpičkovější a nejdražší na světě. Preferuji osvědčené metody před těmi nejmodernějšími. Co mě skutečně odlišuje, je můj jedinečný přístup k pacientům. Nepovažuji je pouze za pacienty, ale především za lidi, kteří ve mně vkládají svou důvěru. Oplácím jim to úctou, vstřícností a respektem.
MUDr. Robert Remeš

plastický chirurg

Uvažujete o estetickém zákroku? Objednejte se na konzultaci s MUDr. Remešem

  • Položky označené hvězdičkou (* ) jsou povinné.

Cookies pro půvabný web

Na webu používáme malé soubory cookies, které se vám dočasně uloží v počítači. Prohlížeč si tak bude pamatovat nastavení, nebudeme vám ukazovat reklamu, o kterou nemáte zájem a obsah vám lépe padne do vkusu. Tyhle cookies jsou bez výčitek! Co jsou cookies ››

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies ››